- 1 kg hl. mouky,
- 125 g másla,
- 100 g domácího sádla,
- 50 g droždí, 350 ml mléka,
- 175 g cukru krupice,
- 1/2 KL soli,
- kůra z 1/2 bio citronu,
- 1/2 KL muškátového oříšku nebo kardamonu,
- 100 g rozinek,
- 100 g sekaných mandlí,
- vejce na potření, mandlové lupínky na posypání.
Vykynout, upéct, sníst
Wikipedie: Vánočce předcházel chléb nebo zvláštní bochníček pečený jen o Vánocích. Už ve 13. století se k prvním pekařským cechům řadili nejen pekaři, kteří zpracovávali vlastní suroviny a hotové pečivo prodávali na trhu, ale také tzv. Husbecker („hûsbäcken”) Husbrotbecker, Hussfürer, Husbecker, Wissbrotbecker, Hausbäcker, kteří pekli zákazníkům z dodaného těsta ve veřejných pekárnách (popřípadě pecích → Bachofen, Backofen) tzv. «Husbrot» (hûsbrod, Hussgut, Hussbrod).[7] Z pšeničné mouky se pekly chleby / Brote (panes tritici), klíny se špičatými konci / Keile mit spitzen Enden (cunei) a malé i velké housky / Semmel (simellae), k Vánocům (i k Velikonocům) pak speciální „Husbrot” z jemné bílé mouky.[8] Ze 14. a 15. století známe vánoční „húsce” a „calty” také na území Čech, Moravy a Slezska, v cechovních předpisech z 15. a 16. století „húsce štrajchované”,[9] v 18. a 19. stol. housky, obdlouhlé calty, štrycle, štědrovky, štědrovnice, sčedraky, žemle, ceplíky, spletáky, pletenice, Weihnachtsstriezel, Christabendkuchen (Boleslavsko), Weihnachtskuchen (Zbiroh).[10] Richard Jeřábek uvádí (Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska), že vánočnímu pečivu označovaném jako vánočka, „se ještě počátkem 20. stol. říkalo a někde dosud říká houska, štědrovka, štědrovnice, štědrák, pletenice, štricla, štola, calta, křehtík a že šlo jednak o pečivo typu pletýnky, jednak o pečivo nepletené, podlouhlé i kulaté, plněnou buchtu, koláč a že prvořadou rolí vánočky byla její funkce a zvyky s ním spojené.”[11] Na Slovensku se peče vianočná baba, calta či „vianočka” (vánočka).